Školní Ponrepo

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 4.11.2008 v 22:48 [89.102.208.101]

Program pátečního Ponrepa hádám máte všichni, a další dvě projekce by měly být:

„Červená knihovna“ - 28.11.

- Babička (1921)

- Magdalena (1920)

- Neznámá kráska (1922)

- Pasák holek (1929)

- Páter Vojtěch (1928)

- Probuzené svědomí (1919)

„Národně-válečný blok“ 12.12.

- Plukovník Švec (1929)

- Svatý Václav (1929)

- Za československý stát (1928)

- Za rodnou hroudu (1930)

- + krátké filmy dle výběru Lucie Česálkové


Michal Nám poslal(a) zprávu dne 4.11.2008 v 22:48 [89.102.208.101]

tedy bez Pátera Vojtěcha

Honza Nám poslal(a) zprávu dne 5.11.2008 v 08:23 [86.49.107.46]

Páter Vojtěch nebude? Není to kvůli těm legendám, co jsme rozšířili my?

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 5.11.2008 v 08:27 [89.102.208.101]

nebude...ono proč promítat němého Pátera Vojtěcha, když máme...:-)...navíc je to ten s Lamačem a ne s Wankou, Lamač snad Josefínu neutahal, nebo ano?:-O

Honza Nám poslal(a) zprávu dne 5.11.2008 v 12:47 [86.49.107.46]

Lamač Josefínu neutahal, ten chtěl jen Ondralu a tak pak si vrznul jen se sboristkami mezi kulisami, protože Ondrala si vzala Šmetrlinga.....

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 5.11.2008 v 12:50 [147.251.103.20]

a protože byl Šmetrling opice, tak ho do sena schovat nemohli

Honza Nám poslal(a) zprávu dne 5.11.2008 v 12:52 [86.49.107.46]

Jasně, taky souložili ve skladu dekorací na Babelsbergu, kde je šmíroval i sám dr. Goebbels.....šmírák jeden a honič starej

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 5.11.2008 v 12:56 [147.251.103.20]

HA...Goebbels byl schovaný v seně a šmíroval Ondralu s opicí...

Ondrala Nám poslal(a) zprávu dne 5.11.2008 v 21:55 [90.177.102.64]

Plukovník Švec bude také již brzy provařený, jde v běžném programu Ponrepa brzy, takže se těším hlavně na Pasáka holek a chtěla bych do budoucna Aničko, vrať se! )

Jinak musím doplnit, že podle svědectví Kolára, byla Ondrala s Karlíčkem nerozlučnou dvojicí, minimálně do let 1927-8, takže jim to vydrželo skoro 10. Pak se mu trhla do Anglie a bohužel návrat již patrně nebyl tak intimně vřelý, opice přišla na scénu až později, ale může za to kolaborantka Čechová, které to neodpustím (

A Wanka? Ten by jistě vlezl i na Karlíčka, ale ten se nedal, radši si osedlal ve vlaku Hellera.

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 5.11.2008 v 22:20 [89.102.208.101]

Švec sice jde...ale Svatý Václav ne...a co teprve film Za rodnou hroud, velkoumělce Oldřicha Kmínka...:-D


Michal Nám poslal(a) zprávu dne 12.11.2008 v 22:27 [89.102.208.101]

Aktualizované Ponrepo 28.11.

Babička (1921)
Magdalena (1920)
Neznámá kráska (1922)
Probuzené svědomí (1919)
Panenka (1938)
Výkřik do sibiřské noci (1935)

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 12.11.2008 v 22:49 [89.102.208.101]

plus Pasák holek(1929)

Ondrala Nám poslal(a) zprávu dne 13.11.2008 v 15:42 [90.177.102.64]

Omdlévám radostí.

Martin Nám poslal(a) zprávu dne 13.11.2008 v 16:51 [195.113.180.197]

Panenka a Výkřik do sibiřské noci? Vyjadřuji stejné pocity jako kolegyně Ondrala :-)

Martin Nám poslal(a) zprávu dne 13.11.2008 v 16:54 [195.113.180.197]

A tentokrát si ten den volna vezmu, i kdybych měl kvůli tomu nepřijít do práce

Ondrala Nám poslal(a) zprávu dne 15.11.2008 v 20:31 [90.177.102.64]

A tentokrát hostinec až po, nikoli den předem. Myslím, že se shodneme.

Martin Nám poslal(a) zprávu dne 16.11.2008 v 22:31 [89.176.118.38]

Taky doufám...

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 20.11.2008 v 17:29 [147.251.99.236]

Program bude následující (časy jsou orientační):
9:00 Babička (1921, Thea Červenková) – 37'
9:40 Probuzené svědomí (1919, Robert Zdráhal) – 64'
11:00 Neznámá kráska (1922, Přemysl Pražský) – 29'
11:30 Magdalena (1920, Vladimír Majer) – 74'
13:00 Pasák holek (1929, Hans Tintner) – 60'
14:00 Výkřik do sibiřské noci (1935, V. Ch. Vladimírov) – 89'
15:30 Panenka (1938, Robert Land) – 87'


Ondrala Nám poslal(a) zprávu dne 22.11.2008 v 11:49 [85.160.151.184]

Výstřik na HRAD!!!

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 24.11.2008 v 07:52 [90.176.211.217]

Poslední školní Ponrepo bude hodně bolet......
seznam těch krátkometrážních filmů:

Ve zdravém těle zdravý duch, Comenius, 1923, 420m, 14m

Snímek jediné prvorepublikové filmové výrobny, která si dala za cíl filmem především vzdělávat a vychovávat, byl celý natočen na hřišti v Přistoupimi u Českého Brodu. Ukazuje cvičení děti na bradlech i jiném nářadí spolu s cvičiteli i cvičitelkami. Sportovní den je vyplněn cvičením na kladinách i na koze i obyčejnými dětskými hrami, vystoupením skautů, předvedením signalizace, podává se jídlo, včetně povidlových knedlíků, do rytmu hraje houslista a diváci se dobře baví. Více než promyšleným dokumentem je snímek spíše reportáží ze zajímavé sportovní akce.

Pohyb, projev života, MLÚ, 1927, 420m, 14min

Snímek Pohyb, projev života se stal v roce 1927 prvním filmem, který vznikl pod záštitou nefilmové lidovýchovné organizace Masarykova lidovýchovného ústavu. Ve snaze podpořit domácí nonfikční tvorbu uspořádal MLÚ v roce 1925 veřejnou soutěž o filmové libreto pro kulturně-výchovný film, dotovanou finančními odměnami ze strany ministerstva školství a národní osvěty. Námět snímku Pohyb, projev života z pera brněnského přírodovědce Jana Bělěhrádka si z této soutěže odnesl druhou cenu a byl zfilmován za asistence filmařů z okruhu Československé společnosti pro vědeckou kinematografii. Spolu s ing. Karlem M. Paspou tak Bělehrádek ve vlastní laboratoři, ale i na zahradě brněnské kliniky profesora Vanýska zachycoval pohyby živočichů od nejnižších po nejvyšší. Pracovali metodou mikroskopickou i časosběrnou a na film zachytili pohyby organismů jednobuněčných (bičíkovci, améba, nálevník) i vícebuněčných (nezmar, háďátko octové). Předvedli také laboratorní pokusy s nervovou soustavou a svaly žáby, které dráždili elektrickým proudem, či výcvik psa. Pozorovali pacienta s nervovým onemocněním, pohyby novorozence, pohyby člověka při práci, pochod a cvičení Sokolů na sletišti, ale i vývin embrya hlemýždě a hlemýždí líhnutí, pohyb nítěnek, rytmus srdce žáby a dechu ropuchy, žvýkací pohyby morčete, pohyb boubele tasemnice a další.

Demänová, Jindřich Brichta, 1928, 1010m, 33min

Nebezpečí – Nasazení života – Technická práce evropského formátu – Světlo v temnotách – Podzemní pohádka – Divukrásná Demänová. Skrze takováto hesla pronikaly do filmového i běžného denního tisku v letech 1927 a 1928 zprávy o průběhu jednoho z nejhonosnějších dokumentaristických projektů první republiky – o natáčení Demänovských jeskyní u Liptovského Mikuláše na Slovensku. Popud k realizaci filmu dal profesor Vladimír Úlehla, jemuž se od ministerstva školství podařilo na náročnou akci získat subvenci ve výši 50 tisíc Kč. Nezbytnou technickou podporu pak Úlehla vyjednal s ministerstvem národní obrany, které mělo štábu zajistit vojenský doprovod do nepříliš prozkoumaných oblastí a dodalo nezbytné světlené agregáty. Filmováním byl pověřen Elektajournal, jenž do čela týmu postavil Jindřicha Brichtu a kameramana Vladislava Vícha.

Filmování v podzemí se dostalo již v přípravných fázích nemalé publicity, přičemž komentáře s náležitou pompou zdůrazňovaly především neobvyklé technické zázemí, které je filmařům k dispozici: „ 4 vagony osvětlovacích těles, 4 vojenské agregáty a 3000 kg pohonných látek, 3000 m kabelů“. Časopisy obrázkové přinášely i reportáže přímo z natáčení a upozorňovaly na nezvyklé a těžké podmínky, které musejí filmaři podstupovat: „Pak se rozlehne jeskyní povel Jindry Brichty: Uhlíky k sobě! Pozor, zapínám! A světla prsknou. Uhlíky od sebe! Rozkazuje Brichta a namodralé světlo rozloží se klidně po stěnách. Přidávám ampery! Reflektory se rozzáří ještě intensivněji. Pak již po několika drobných radách, otázkách a posledních úpravách zazní odkudsi: Točím! Magické slovo. (…) Teprve po bližším ohledání nacházíme ta ústa, jež je vyřkla, a poznáváme, že patří operatéru Víchovi, jehož tělo je tu přitisknuto k zemi, div že je voda nepřetéká, jindy vtěsnáno v uzounkou průrvu nebo schováno v jámě.“

Film byl natočen a v laboratořích Elektajournalu upraven pro uvedení na Výstavě soudobé kultury v Brně v roce 1928. Autorem trikových sekvencí Demänové byl tehdejší pracovník Elektajournalu Karel Dodal. Po uvedení v brněnském Výstavním kině se snímek dostal i do kin německých, běžní čeští diváci jej měli možnost vidět až v roce 1930, kdy byl od 7. února do 6. března uváděn v pražském kině Metro ve dvojprogramu s dokumentárním cestopisem s africkou tematikou s názvem Tembi.

Při hodnocení výsledného filmu neměli filmoví publicisté daleko ke srovnáním s kvalitami experimentálního či abstraktního filmu, když o Demänové psali jako o „básni světel, stínů a tvarů“, objevovali jeho lyrické kouzlo a povyšovali dokumentární film na dílo vysoké estetické hodnoty: „(…) zápas propadlých vod a jejich čistota i něha, rozlévající se po vápencovitém dně, plném podivných hvězd, jehlic a jantarově a zlatě zbarvených tvarů. Je

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 24.11.2008 v 07:54 [90.176.211.217]

vám, jako by pod klenbami tisíciletí se před vámi odehrávaly příběhy nesmírně tajuplné a složité, závratné události, zkomponované pod kamenným sluncem klenutí v obraz záhadné a mystické krásy, kterou nestačíte sledovat s hrdlem složeným a s duší prudce udivenou“. Mimo uměleckých hodnot pak především Karel Smrž upozorňoval na praktický význam projektu: všímal si nezanedbatelné propagační hodnoty snímku doma i za hranicemi a nezapomněl upozornit ani na to, že se díky filmařům zvýšila turistická atraktivita Demänovských jeskyní, kvůli níž již slovenští silničáři rozvádějí komunikace až před vchod do podzemního království.

Rekreace na pražských školách, MLÚ, 1931, 315m, 10,5min

Film propagující možnosti sportovních a jiných rekreačních aktivit pražské mládeže byl natočen ve spolupráci kinematografického a rekreačního odboru Masarykova lidovýchovného ústavu a sloužil jako doprovodný program každoročních pražských Týdnů rekreace.

Bouře nad Tatrami, Tomáš Trnka, 1932, 510m, 17min

Na experimentálním filmu Bouře nad Tatrami začal Tomáš Trnka (osvětový pracovník a tajemník Masarykova lidovýchovného ústavu) spolu s Ferdinandem Pujmanem (profesorem pražské konzervatoře a režisérem opery Národního divadla) pracovat v červenci 1932. Filmový materiál, který měl posloužit k sestřihu proklamované „filmové básně“, Trnka získal při několikaměsíčním pobytu štábu kinematografického odboru MLÚ ve Vysokých Tatrách, a kromě tohoto filmu či snímku Květy na Tatrách mu posloužil také pro účelové sestřihy kulturně-výchovných filmů Lyžaři v sněhové bouři (1931; 180m), Javorina – panství kamzíků, kozorožců a jelenů (1931; 740m), Tatry v zimě – sportovní ráj (1932; 280m), Vysokými Tatrami (1933; 820m), Tatry před miliony lety a dnes (1933; 870m), Vysoké Tatry (1933; 355m), V pralesích Vysokých Tater (1933; 530m) a dalších.

Bouře nad Tatrami byla koncipována jakožto filmové ztvárnění symfonické básně Vítězslava Nováka Bouře a těžko jí upřít význam, které ve své době měla jako ojedinělý pokus kombinovat dokumentární záběry se zvukovou stopou. Trnkovy ambice navíc neútočily ani tak na avantgardistické či experimentátorské mety – v souladu se svou profesí osvětového pracovníka byly oba jeho snímky spíše pokusem o praktickou realizaci jeho ideálu kulturně-výchovného filmu. Tu však domácí kritika neshledala jako příliš úspěšnou: „Novákova symfonická báseň vystihuje náladu tatranské krajiny, její malebnost a velkolepost, horské ticho. Nad tatranskou krajinou se rozpoutala bouře, kterou zdolává pevná hradba velehor. Bouře se převalila. Na horách zavládl opět mír a klid, hory stojí opět pevně jako nezdolná bašta. To je asi program hudby. Ten nesnese výklad, jaký byl diváku podáván. Film se dostal do situace, kde „poskakuje“ za hudbou, vnucuje se mezi diváka a hudbu… Autoři dospěli jen k vnějškové ilustraci hudby a ta působí místy monotónně, nudně, někdy směšně.“

I přesto, že domácí přijetí snímku bylo spíše odmítavé a chladné, odjela Bouře nad Tatrami v roce 1934 spolu s Machatého Extasí, Rovenského Řekou a Plickovým snímkem Zem spieva na II. Mezinárodní filmový festival do Benátek, odkud si celá série odvezla Cenu města Benátek za nejlepší filmovou režii národní kolekce.

Květy na Tatrách, Tomáš Trnka, 1932, 315m, 10,5min

Ve stejném roce, v jakém pracoval na Bouři nad tatrami, sestříhal Tomáš Trnka z tatranského dokumentárního materiálu Masarykova lidovýchovného ústavu také snímek Květy na Tatrách. I tentokrát mu bylo inspirací nefilmové umělecké dílo. Tentokrát se však na místo symfonické básně pokusil filmově interpretovat stejnojmenné melodrama J. B. Foerstera. Výtky, kterými kritika častovala Bouři nad Tatrami, nevyhnula se ani tomuto Trnkovu snímku. Rozčilovali se nad degradací obrazu, který ve snímku hraje pouze druhořadou roli a je de facto vlečen nepříliš originálním námětem.

Karbid, František Gürtler, 1942, 331m, 11min

Snímek o výrobě a hospodářském využití karbidu, jenž měl splňovat cíle průmyslové i vzdělávací, vyrobil František Gürtler ve Filmových ateliérech Zlín v roce 1942. Ve své době byl oceňován jako jeden z nejlépe provedených školních filmů, který na rozdíl od jiných pouze neilustroval výklad učitele, ale látku kreativně rozvíjel, například i kreslenými schématy a ukázkami reálného výrobního prostředí.

Honza Nám poslal(a) zprávu dne 24.11.2008 v 14:59 [78.102.157.76]

Strašný, jako by nebylo jiných zajímavých kraťasů jako Baťa, kreslené a jiné. No ještě že tam nedají Sokoly a plynárny a Vltavu dle Čáslavského. Jojo, asi mám holt blbý vkus. Kdyby daly výrobu gramodesek u Ultraphonu (zajatý hlas) či u Esty (Zajatá melodie) no jo, ale to sem zase tahám mé zájmy. Nebo Plickův Egerland, krátkých buzde podle mně zajímavějších, nemluvě o reklamách, ale ty jsou asi z filmového hlediska nehodnotné...Ještě že tam nebudou lidi na pavlači, bych se zbláznil (Leda by tam byli Karel a Vláďa)

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 27.11.2008 v 11:37 [147.251.99.238]

podle nových informací by měl být i němý Mácha na projekci...

Ondrala Nám poslal(a) zprávu dne 29.11.2008 v 23:35 [90.177.102.64]

Tentokrát mi bude muset stačit brožurka.

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 1.12.2008 v 08:25 [90.176.211.217]

tentokrát by skoro stačila brožurka i mě...

Honza Nám poslal(a) zprávu dne 2.12.2008 v 14:55 [86.49.107.77]

Já tam nepudu, protože moc němoty, a Tereze se prý nelíbilo, že kecám u němoty. tak bych šel jen na mluvenou pasáž Kmínka a ozvučil ji.........

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 3.12.2008 v 06:30 [89.102.25.161]

tak Mácha nebude němý ale zvukový...jsem si říkal, že v tom bude nějaký zádrhel...

Martin Nám poslal(a) zprávu dne 3.12.2008 v 08:19 [89.176.118.38]

Takže nakonec ten od Zet Molas s Boháčem?

Michal Nám poslal(a) zprávu dne 3.12.2008 v 19:59 [147.251.99.238]

tak tak...Zet Boháč...

Martin Nám poslal(a) zprávu dne 3.12.2008 v 22:15 [89.176.118.38]

Tak o to mám delší dobu zájem, navíc tam hraje jednu z klíčových rolí Karla Oličová, kterou bychom tímto mohli probrat v rubrice Cucavé herky

Ondrala Nám poslal(a) zprávu dne 9.12.2008 v 22:55 [90.177.102.64]

Cucavá Karla je dobrá volba, zvláště po té, co teď trpím u Romea, Julie a tmy, kde je Jiřka Šejbal už nejen ocucané, ale zato charakterní.

Martin Nám poslal(a) zprávu dne 10.12.2008 v 10:17 [195.113.180.197]

Jiřin byla charakterní v té době pořád...

Ellén Nám poslal(a) zprávu dne 10.12.2008 v 21:15 [89.102.200.134]

Je už nějaký časový plán projekcí? Tentokrát se nechystám zúčastnit se celé akce, ale přece jen stále pomýšlím na Svatého Vaška - přece jen Slavínský a Máňa v jednom filmu, to bych neměla vynechat...

Tlustej Musil Nám poslal(a) zprávu dne 30.1.2009 v 09:16 [86.49.107.89]

Helééé. ty filmy byly blbý, málo chlupornááááááá

Martin Nám poslal(a) zprávu dne 30.1.2009 v 11:37 [195.113.180.197]

Ty jsi málo chlupornej, ty tlustá bečko. A vůbec, od kdy chodíš do Ponrepa? Já myslel, že doma to máš se ségrou lepší? Nebo s Plyšem?

Karel jsou bohužel dva, ten druhý se zove myslím Fingon a napsal sračko komentář k On a jeho sestra a za to zaslouží zaříznout boxerky až do krku

ale džy sem mu přeposlal ten tvůj vzkaz, tak ho nepochopil...